Cestování elektrovozem s připojeným karavanem (příběh)
Zase jeden nový poznatek s Teslou …..
Kdo nechcete číst kecy kolem, můžete jít na odstavec Shrnutí, kde se dozvíte parametry jízdy Teslou model X Raven Performance 2019 a sedmimetrovým karavanem na trase Kladno – D11 – Dolní Morava – Opava – Fulnek – D1 – Kladno.
Jednu srpnovou neděli jsem musel pracovně do Opavy. Od Kladna to je trošku štreka a tak jsem vymyslel, že pojedeme celá rodina na poslední prázdninový výlet. Vyrazíme na Dolní Moravu a pak to protáhneme na skok do Opavy. A tak začalo plánování, aby to všechny bavilo a bylo to i trošku překvapení.
Nejzajímavější bylo ubytování. Když jsem zjistil, kolik chtějí v hotelu u dolní lanovky, trošku se mi protočily oči. Penziony v okolí byly cenově přívětivější. Ale co takhle trošku adrenalinu. Moje žena už dost dlouho básnila o tom, že by chtěla dovolenou v obytňáku, karavanu. A tak jsem začal hledat. Musím říci, že i já jsem neměl žádné zkušenosti. Přes jeden portál, který propojuje majitele obytných vozů a karavanů se zájemci o pronájem, jsem našel karavan, který odpovídal mým požadavkům. Karavan jsem zarezervoval, uhradil nájem na tři dny a celých čtrnáct dnů se klepal, abych to doma neprovalil.
Protože doma jezdíme elektrickou Teslou, byla to i výzva a poznání. Utáhne Tesla obytný karavan? Jak se s ním pojede? Jaká bude spotřeba a kolikrát budu muset na trase nabíjet? Naposledy jsem měl na kouli za Škodou 120L přívěs s pískem. To bylo před více jak 25 lety. A teď rovnou Tesla a obytňák.
V pátek dopoledne jsem si vzal doma Teslu s tím, že musím něco vyřídit. Manželka Zuzanka trošku brblala, protože musela dopo k lékaři druhým vozem. Ale zvládla to a i krevní tlak při vyšetření byl v normě :-))) . Ještě mi stihla zavolat. Ten rozhovor vypadal přibližně takto:
Z: V jakém hotelu budeme bydlet? Jsou tam ručníky?
H: Nóóó, ručníky je třeba zabalit.
Z: Jako vážně? Nebudeme spát pod stanem, že ne? Nebudeme mít společnou koupelnu a záchod? Já chci vlastní, nechci se dělit.
H: Neboj, vlastní sprcha a prkýnko bude. I pevná střecha bude a matračka, žádná karimatka.
Z: Bože, na co jsem to kejvla. Proč jsem nezůstala doma.
V poledne jsem v Řeporyjích převzal karavan a vyrazil pro rodinu domů. Před poslední zatáčkou jsem zavolal Zuze, ať vyleze před barák. Když jsem vyjel zpoza zatáčky naší Teslou model X a zapřaženým karavanem, její výraz říkal jasně: CO TO JE? TO JE MAGOR. 🙂
Po chvíli, když jí vše došlo, uznala překvapení, přišla omluva za výraz, úsměv na tváři a pusa, takže dobrý :-).
Rychle jsme změnili oblečení, sbalili deky, polštáře a povlečení, další věci, které bychom mohli potřebovat a s lehkou nervozitou vyrazili směr Dolní Morava.
Než jsme přeskákali Prahou, už to začalo …. Tati, kdy už tam budeme? Tati, já mám hlad. Určitě to taky znáte. A protože jsem něco takového čekal, byl jsem „připraven“. Na D11 směr Hradec Králové je přece Mekáč, kde jsou i nabíječky. Tak to spojíme dohromady. Jenže….. rekonstrukce vozovky a zavřený nájezd nám udělal první neočekávaný problém. To, že jsem již po 200km chtěl nabíjet, je další pro mě novinka. Spotřeba se sedmimetrovým karavanem vyrostla na nějakých 366Wh/km. Děti už fakt prudily a nezbývalo než jim zacpat pusu u KFC. Tato zastávka mi udělala ale radost. Při příjezdu našeho „vláčku“ Tesly s karavanem, jsme vzbudili pozornost. Jaké to pak ale bylo, když jsme na parkovišti potkali osobně jednoho z vlastníků vozu Tesla Honzu Jána. My se osobně nikdy do té doby nepotkali. Honzovi jsem dělal pojištění jeho vozu Tesla a znali jsme se pouze přes mail a telefon. A nyní, na D11 u KFC osobní setkání. Jak je ten svět malej 🙂 .
Další jízda byla na pohodu. Do kempu na Dolní Moravě jsme tak přijeli před devátou večer. A začala další část našeho poznávání cest s karavanem. Zaparkovat, odpojit, připojit k elektrické síti, …. . Pro zkušené to teď bude úsměvné. Pro nás, karavanové panice to byly nervy.
Po zaparkování na místo jsme relativně úspěšně připojili karavan k elektrické síti. Všechno svítilo, fungovalo. Odpojili jsme karavan od Tesly, tu zaparkovali vedle a šup se zabydlet. Děti a žena do karavanu naskákali a vše OK. Když jsem ale já vlezl dovnitř, karavan se začal na straně zadních světel naklánět. To bylo šok. Rychle jsme všichni naskákali na druhou stranu k oji, abychom karavan vyrovnali. Přece takhle nemůžeme bydlet? A nebo já budu venku spát a pak do příštího roku musím shodit pár desítek kil. No jo, nejsem žádný atlet, spíš českej Honza :-). Co to bylo? Ostatní karavany taky mají odpojené auta a stojí. Tak jsem šel na výzvědy. Okukoval jsem okolní karavany a zjistil, že na obou stranách mají nějaké vzpěry. Tak to je musí mít i náš. S baterkou v puse jsem zalehl pod a našel je. Hurá. Další věc vyřešena. Teda ještě ne. Teď jak je spustit k zemi. Ještě, že je i v kempu signál. Po chvíli jsem vše vygůglil, našel stahovací tyč a vzpěry spustil na zem. Karavan se přestal pohupovat a i já tak mohl v klidu dovnitř.
Mamííííí, ja chci čůrat. To pětiletá Kačenka zahlásila potřebu. Všechno svítí, voda v dřezu teče, tak proč nezkusit i hajzlík. Mamííí, já chci kakat. Ozval se junior. Takže se na chemickém záchodě vystřídali. Jenže jak to h—o spláchnout? Tlačítko na vodu, jak jsme zvyklí z domova, mačkáme, do mísy voda natéká a pomalu se plní, ale nikam to neodtéká. Co to je za techniku 😮 ? Takže zase mobil a gůglování. Po chvíli jsem vykřikl, že to asi mám. Vlezu k záchodu, v míse plavající nadílka, za zády zvědavá rodinka a já na kolenou hledám něco jako vytahovací šuplík. Něco jsem nahmatal, zatáhnul, najednou se v míse objevila díra a vše plavající najednou někam odteklo. Tatínek byl opět za hrdinu :-))) . Hned jsem se šel s baterkou podívat, jestli nadílka není někde pod karavanem. Nebyla. Takže další poznání, jak funguje chemické wc :-).
Víkend se nakonec povedl. Zažili jsme bouřku v noci a my byli v karavanu v suchu a bezpečí. Nikdy jsem Teslou nejel po dálnici rychlostí 90km/hod. Musím teda říci, že cestování s karavanem je na dlouhou dobu. Poprvé v životě jsem jezdil mezi kamiony v pravém pruhu a předjížděli nás i „šneci“.
Shrnutí:
Jízda s karavanem za EV je skvělá. Žádné pálení spojky, žádné podřazování, jízda byla skvěle plynulá. Ani brždění rekuperací, nebo i klasickou nožní brzdou nebyl problém. Spotřeba vozu s karavanem vyroste a to docela dost. Dojezd klesl asi na polovinu, takže dvojnásobné nabíjení. To ale ostatně není překážkou, když máte v autě celou rodinu, která má své potřeby, které nelze přesně naplánovat na stejný čas. Nabíječky nejsou přizpůsobeny EVčkám s přívěsem. Je třeba vždy přívěs někde zaparkovat, odpojit, EV nabít a opět připojit. Při připojování doporučuji raději dvakrát vše překontrolovat, aby se nestalo, že vyjedete a v první zatáčce, asi 30m od nabíječky, se karavan rozhodne jet jinam, než tažný vůz. Více bych toto nerozebíral, zadek jsem měl pěkně spocenej a nervy pracovaly na milion %. Nabíjení na superchargerech je bezproblémové. Dost často se na nich setkáte s dalšími majiteli Tesel, se kterými se znáte pouze ze sociálních sítí. Já potkal i majitele Tesel, kterým jsem někdy v minulosti dělal pojištění jejich elektrických miláčků a tak jsme si mohli osobně potřást rukou. Nikdy nelze naplánovat příjezd. Taková cesta do Itálie se může protáhnout i o několik hodin. Tím myslím hlavně díky té omezené rychlosti 90 – 100km / hod. Spotřeba za celých 848km s karavanem na kouli dělala 366Wh/km. Pokud budete cestovat Teslou a karavanem, mějte na paměti, že si musíte hlídat, jaký řidičák máte. Tesly jsou těžké, s přívěsem nemusí vždy splňovat pro řidičák sk. B maximální limit 3 500kg celé jízdní soupravy a pak potřebujete tuning řidičáku na vyšší hmotnost jízdní soupravy.
Příští rok už jako profík opět s karavanem za Teslou ….. AHOOOOJ 🙂